časování
Czech
Etymology
From časovat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃasovaːɲiː]
Audio: (file)
Noun
časování n
- verbal noun of časovat
- (grammar) conjugation
- Synonym: konjugace
Declension
Declension of časování (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | časování | časování |
| genitive | časování | časování |
| dative | časování | časováním |
| accusative | časování | časování |
| vocative | časování | časování |
| locative | časování | časováních |
| instrumental | časováním | časováními |
Hypernyms
Further reading
- “časování”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “časování”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “časování”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025