ohýbání
Czech
Etymology
From ohýbat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈoɦiːbaːɲiː]
Noun
ohýbání n
- verbal noun of ohýbat
- (grammar) inflection
- Synonym: flexe
Declension
Declension of ohýbání (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ohýbání | ohýbání |
| genitive | ohýbání | ohýbání |
| dative | ohýbání | ohýbáním |
| accusative | ohýbání | ohýbání |
| vocative | ohýbání | ohýbání |
| locative | ohýbání | ohýbáních |
| instrumental | ohýbáním | ohýbáními |
Hyponyms
Related terms
Further reading
- “ohýbání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “ohýbání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ohýbání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025