čin

Inherited from Old Czech čin, from Proto-Slavic *činъ.

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪn]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: čin
• Rhymes: -ɪn

čin m inan

1. action, act, deed

   muž činu ― man of action

2. feat

• “čin”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čin”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čin”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Inherited from Proto-Slavic *činъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃin/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃin/

čin m inan

1. action, act, deed
2. feat

• Czech: čin

• Jan Gebauer (1903–1916) “čin”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Inherited from Proto-Slavic *činъ.

• IPA^(key): /t͡ʃîːn/

čȋn m inan (Cyrillic spelling чи̑н)

1. action, act, deed
2. (theater) act
3. (military) rank

Inherited from Proto-Slavic *činъ.

• IPA^(key): [t͡ʃin]

čin m inan

1. action, act, deed

• činný

• “čin”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025