řěč

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rěčь.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈr̝i̯ɛt͡ʃ/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈr̝ɛt͡ʃ/

Noun

řěč f

  1. speech (ability to talk)

Declension

  • řéci
  • řěčniti
  • řěčnář
  • řěčník

Descendants

  • Czech: řeč

References