šťovík
Czech
Alternative forms
- šťavík
Etymology
Inherited from Old Czech ščovík, ščěvík, from Proto-Slavic *sьčavъ + -ík.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃcoviːk]
Noun
šťovík m inan
Declension
Declension of šťovík (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šťovík | šťovíky |
| genitive | šťovíku | šťovíků |
| dative | šťovíku | šťovíkům |
| accusative | šťovík | šťovíky |
| vocative | šťovíku | šťovíky |
| locative | šťovíku | šťovících |
| instrumental | šťovíkem | šťovíky |
Further reading
- “šťovík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šťovík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šťovík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025