Czech
Etymology
Inherited from Old Czech ščkáti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃtkaːt]
- Hyphenation: štkát
Verb
štkát impf (perfective zaštkát)
- to weep, to sob
- Synonyms: vzlykat, plakat, naříkat, lkát
Ruce tiskla k očím a usedavě štkala.- She was pressing her hands to her eyes and sobbing bitterly.
Conjugation
Conjugation of štkát
| infinitive
|
štkát, štkáti
|
active adjective
|
štkající
|
| verbal noun
|
štkání
|
passive adjective
|
štkaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
štkám |
štkáme |
— |
štkejme
|
| 2nd person
|
štkáš |
štkáte |
štkej |
štkejte
|
| 3rd person
|
štká |
štkají |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive štkát.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
štkal |
štkali |
štkán |
štkáni
|
| masculine inanimate
|
štkaly |
štkány
|
| feminine
|
štkala |
štkána
|
| neuter
|
štkalo |
štkala |
štkáno |
štkána
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
štkaje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
štkajíc |
—
|
| plural
|
štkajíce |
—
|
|
Derived terms
- proštkát
- rozeštkát
- uštkát
- vyštkát
- zaštkát
Further reading