švindl
Czech
Etymology
Borrowed from German Schwindel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃvɪndl̩]
Noun
švindl m inan
Declension
Declension of švindl (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | švindl | švindly |
| genitive | švindlu | švindlů |
| dative | švindlu | švindlům |
| accusative | švindl | švindly |
| vocative | švindle | švindly |
| locative | švindlu | švindlech |
| instrumental | švindlem | švindly |
Synonyms
Related terms
- švindlíř
- švindlovat
Further reading
- “švindl”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “švindl”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989