žalud
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech želud, from Proto-Slavic *želǫdь, from Proto-Balto-Slavic *gel-, *gil-, from Proto-Indo-European *gʷelh₂-.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒalut]
- Hyphenation: ža‧lud
Noun
žalud m inan (relational adjective žaludový)
Declension
Derived terms
nouns
- žaludokaz
- žaludovina
Further reading
- “žalud”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žalud”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žalud”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Alternative forms
- žałud (alternative writing)
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *želǫdь.
Pronunciation
Noun
žalud m inan
- alternative form of želud
Declension
Declension of žalud (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | žalud | žaludy | žaludi, žaludové |
| genitive | žaluda, žaludu | žaludú | žaludóv |
| dative | žaludu | žaludoma | žaludóm |
| accusative | žalud | žaludy | žaludy |
| vocative | žalude | žaludy | žaludi, žaludové |
| locative | žaludě, žaludu | žaludú | žaludiech |
| instrumental | žaludem | žaludoma | žaludy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “žalud”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění