Σηκοανός
Ancient Greek
Pronunciation
- (5th BCE Attic) IPA(key): /sɛː.ko.a.nós/
- (1st CE Egyptian) IPA(key): /se̝.ko.aˈnos/
- (4th CE Koine) IPA(key): /si.ko.aˈnos/
- (10th CE Byzantine) IPA(key): /si.ko.aˈnos/
- (15th CE Constantinopolitan) IPA(key): /si.ko.aˈnos/
Noun
Σηκοᾰνός • (Sēkoănós) m (genitive Σηκοᾰνοῦ); second declension
Inflection
| Case / # | Singular | Dual | Plural | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominative | ὁ Σηκοᾰνός ho Sēkoănós |
τὼ Σηκοᾰνώ tṑ Sēkoănṓ |
οἱ Σηκοᾰνοί hoi Sēkoănoí | ||||||||||
| Genitive | τοῦ Σηκοᾰνοῦ toû Sēkoănoû |
τοῖν Σηκοᾰνοῖν toîn Sēkoănoîn |
τῶν Σηκοᾰνῶν tôn Sēkoănôn | ||||||||||
| Dative | τῷ Σηκοᾰνῷ tōî Sēkoănōî |
τοῖν Σηκοᾰνοῖν toîn Sēkoănoîn |
τοῖς Σηκοᾰνοῖς toîs Sēkoănoîs | ||||||||||
| Accusative | τὸν Σηκοᾰνόν tòn Sēkoănón |
τὼ Σηκοᾰνώ tṑ Sēkoănṓ |
τοὺς Σηκοᾰνούς toùs Sēkoănoús | ||||||||||
| Vocative | Σηκοᾰνέ Sēkoăné |
Σηκοᾰνώ Sēkoănṓ |
Σηκοᾰνοί Sēkoănoí | ||||||||||
| Notes: |
| ||||||||||||
Descendants
- Greek: Σηκοανός (Sikoanós)