άνους
Greek
Etymology
From ά- (á-, “not”) + νους (nous, “mind”).
Pronunciation
- IPA(key): /ˈa.nus/
- Hyphenation: ά‧νους
Adjective
άνους • (ánous) m (feminine άνους, neuter άνουν)
Declension
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | άνους (ánous) | άνους (ánous) | άνουν (ánoun) | άνοες (ánoes) | άνοες (ánoes) | άνοα (ánoa) | |
| genitive | άνου (ánou) | άνου (ánou) | άνου (ánou) | ανόων (anóon) | ανόων (anóon) | ανόων (anóon) | |
| accusative | άνου (ánou) | άνου (ánou) | άνουν (ánoun) | άνοες (ánoes) | άνοες (ánoes) | άνοα (ánoa) | |
| vocative | άνους (ánous) | άνους (ánous) | άνουν (ánoun) | άνοες (ánoes) | άνοες (ánoes) | άνοα (ánoa) | |