απροίκιστος

Greek

Adjective

απροίκιστος • (aproíkistosm (feminine απροίκιστη, neuter απροίκιστο)

  1. portionless, unendowed
  2. talentless

Declension

Declension of απροίκιστος
singular plural
masculine feminine neuter masculine feminine neuter
nominative απροίκιστος (aproíkistos) απροίκιστη (aproíkisti) απροίκιστο (aproíkisto) απροίκιστοι (aproíkistoi) απροίκιστες (aproíkistes) απροίκιστα (aproíkista)
genitive απροίκιστου (aproíkistou) απροίκιστης (aproíkistis) απροίκιστου (aproíkistou) απροίκιστων (aproíkiston) απροίκιστων (aproíkiston) απροίκιστων (aproíkiston)
accusative απροίκιστο (aproíkisto) απροίκιστη (aproíkisti) απροίκιστο (aproíkisto) απροίκιστους (aproíkistous) απροίκιστες (aproíkistes) απροίκιστα (aproíkista)
vocative απροίκιστε (aproíkiste) απροίκιστη (aproíkisti) απροίκιστο (aproíkisto) απροίκιστοι (aproíkistoi) απροίκιστες (aproíkistes) απροίκιστα (aproíkista)

Further reading