εκλογιμότητα
Greek
Etymology
εκλόγιμος (eklógimos, “eligible”) + -ότητα (-ótita, “-ity, -ness”). First attested 1840.
Noun
εκλογιμότητα • (eklogimótita) f (uncountable)
Declension
| singular | |
|---|---|
| nominative | εκλογιμότητα (eklogimótita) |
| genitive | εκλογιμότητας (eklogimótitas) |
| accusative | εκλογιμότητα (eklogimótita) |
| vocative | εκλογιμότητα (eklogimótita) |