μόνιμα
See also:
μόνημα
Greek
Etymology 1
Adverbial form.
Alternative forms
μονίμως
(
monímos
)
Adverb
μόνιμα
• (
mónima
)
permanently
Etymology 2
See
μόνιμος
(
mónimos
)
.
Adjective
μόνιμα
• (
mónima
)
nominative
/
accusative
/
vocative
neuter plural of
μόνιμος
(
mónimos
)