οργή
See also: ὀργή
Greek
Etymology
From the Ancient Greek ὀργή (orgḗ).
Pronunciation
- IPA(key): /orˈʝi/
- Rhymes: -i
Noun
οργή • (orgí) f (uncountable)
Declension
| singular | |
|---|---|
| nominative | οργή (orgí) |
| genitive | οργής (orgís) |
| accusative | οργή (orgí) |
| vocative | οργή (orgí) |
Synonyms
- θυμός m (thymós)
See also
- παραφορά f (paraforá, “wild excitement”)