υπαγόρευση
Greek
Noun
υπαγόρευση • (ypagórefsi) f
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) |
| genitive | υπαγόρευσης (ypagórefsis) | υπαγορεύσεων (ypagoréfseon) |
| accusative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) |
| vocative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) |
Older or formal genitive singular: υπαγορεύσεως (ypagoréfseos)
Related terms
- υπαγορεύω (ypagorévo)