дѣтѣль

Old Church Slavonic

Etymology

From дѣти (děti, “to do”) +‎ -ѣль (-jělĭ)[1]

Noun

дѣтѣль • (dětělĭ) f

  1. act, action

Declension

Declension of дѣтѣль (i-stem)
singular dual plural
nominative дѣтѣль
dětělĭ 		дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣли
dětěli
genitive дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣлью, дѣтѣлию
dětělĭju, dětěliju 		дѣтѣльи, дѣтѣлии
dětělĭi, dětělii
dative дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣльма
dětělĭma 		дѣтѣльмъ
dětělĭmŭ
accusative дѣтѣль
dětělĭ 		дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣли
dětěli
instrumental дѣтѣльѭ, дѣтѣлиѭ
dětělĭjǫ, dětělijǫ 		дѣтѣльма
dětělĭma 		дѣтѣльми
dětělĭmi
locative дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣлью, дѣтѣлию
dětělĭju, dětěliju 		дѣтѣльхъ
dětělĭxŭ
vocative дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣли
dětěli 		дѣтѣльѥ, дѣтѣлиѥ
dětělĭje, dětělije

Descendants

  • ⇒ Russian: доброде́тель (dobrodételʹ)

References

  1. ^ Halla-aho, Jussi (2006) Problems of Proto-Slavic Historical Nominal Morphology: On the Basis of Old Church Slavic (Slavica Helsingiensia; 26), Helsinki: University of Helsinki, page 222
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.