обручиться

Russian

Etymology

обручи́ть (obručítʹ) +‎ -ся (-sja)

Pronunciation

  • IPA(key): [ɐbrʊˈt͡ɕit͡sːə]

Verb

обручи́ться • (obručítʹsjapf (imperfective обруча́ться)

  1. to be/to become/to get engaged/betrothed to, to affiance
  2. passive of обручи́ть (obručítʹ)

Conjugation