разбойничать

Russian

Etymology

From разбо́йник (razbójnik).

Pronunciation

  • IPA(key): [rɐzˈbojnʲɪt͡ɕɪtʲ]

Verb

разбо́йничать • (razbójničatʹimpf

  1. to rob; to maraud; to plunder

Conjugation