غوت

Moroccan Arabic

Root
غ و ت
1 term

Etymology

From Arabic غَوَّثَ (ḡawwaṯa).

Pronunciation

  • IPA(key): /ɣaw.wat/

Verb

غوت • (ḡawwat) II (non-past يغوت (yḡawwat))

  1. to shout, to scream
  2. (rustic) to call
    Synonyms: اتصل (ettaṣal), عيط (ʕayyat, ʕiyyaṭ)

Conjugation

Conjugation of غوت
singular plural
1st person 2nd person 3rd person 1st person 2nd person 3rd person
past m غوّتّ (ḡawwatt) غوّتّي (ḡawwatti) غوّت (ḡawwat) غوّتنا (ḡawwatna) غوّتّوا (ḡawwattu) غوّتوا (ḡawwtu)
f غوّتت (ḡawwtāt)
non-past m نغوّت (nḡawwat) تغوّت (tḡawwat) يغوّت (yḡawwat) نغوّتوا (nḡawwtu) تغوّتوا (tḡawwtu) يغوّتوا (yḡawwtu)
f تغوّتي (tḡawwti) تغوّت (tḡawwat)
imperative m غوّت (ḡawwat) غوّتوا (ḡawwtu)
f غوّتي (ḡawwti)