bídák
See also: bidak
Czech
Alternative forms
- bědák (dialectal)
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *bědakъ. By surface analysis, bída + -ák.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbiːdaːk]
Noun
bídák m anim (female equivalent bídačka, diminutive bídáček)
- scoundrel (despicable person)
- Synonyms: hanebník, bídník
- pauper, wretch (poor or unfortunate person)
Declension
Declension of bídák (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bídák | bídáci |
| genitive | bídáka | bídáků |
| dative | bídákovi, bídáku | bídákům |
| accusative | bídáka | bídáky |
| vocative | bídáku | bídáci |
| locative | bídákovi, bídáku | bídácích |
| instrumental | bídákem | bídáky |
Further reading
- “bídák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “bídák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “bídák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025