bělidlo
See also: bělidło
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech bělidlo, from Proto-Slavic *bělidlo. By surface analysis, bělit + -dlo.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbjɛlɪdlo]
- Rhymes: -ɪdlo
- Hyphenation: bě‧li‧d‧lo
Noun
bělidlo n
Declension
Declension of bělidlo (hard neuter reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bělidlo | bělidla |
| genitive | bělidla | bělidel |
| dative | bělidlu | bělidlům |
| accusative | bělidlo | bělidla |
| vocative | bělidlo | bělidla |
| locative | bělidle, bělidlu | bělidlech |
| instrumental | bělidlem | bělidly |
Related terms
Further reading
- “bělidlo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “bělidlo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “bělidlo”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “bělidlo”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025