dobrodiní
Czech
Etymology
From dobrý + -o- + dít + -ní.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdobroɟɪɲiː]
Noun
dobrodiní n
Declension
Declension of dobrodiní (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dobrodiní | dobrodiní |
| genitive | dobrodiní | dobrodiní |
| dative | dobrodiní | dobrodiním |
| accusative | dobrodiní | dobrodiní |
| vocative | dobrodiní | dobrodiní |
| locative | dobrodiní | dobrodiních |
| instrumental | dobrodiním | dobrodiními |
Further reading
- “dobrodiní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dobrodiní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989