dovádět

Czech

Etymology

From do- +‎ vádět.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈdovaːɟɛt]

Verb

dovádět impf (perfective dovodit or dovést)

  1. to frolic, romp or to play
  2. imperfective form of dovést; to bring (someone to a conclusion, statement etc.)

Conjugation

Conjugation of dovádět
infinitive dovádět, dováděti active adjective dovádějící


verbal noun passive adjective
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person dovádím dovádíme dovádějme
2nd person dovádíš dovádíte dováděj dovádějte
3rd person dovádí dovádí, dovádějí

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dovádět.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate dováděl dováděli dováděn dováděni
masculine inanimate dováděly dováděny
feminine dováděla dováděna
neuter dovádělo dováděla dováděno dováděna
transgressives present past
masculine singular dováděje
feminine + neuter singular dovádějíc
plural dovádějíce

Derived terms

Further reading