hliþ
Old English
Etymology
From Proto-Germanic *hliþą, from Proto-Indo-European *ḱley- (“to lean, slope”).
Pronunciation
- IPA(key): /xliθ/, [l̥iθ]
Noun
hliþ n
Declension
Strong a-stem:
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hliþ | hleoþu |
| accusative | hliþ | hleoþu |
| genitive | hliþes | hleoþa |
| dative | hliþe | hleoþum |
Descendants
- Middle English: lith