holúbě
See also: holube
Old Czech
Etymology
From holub (“dove, pigeon”) + -ě.
Pronunciation
Noun
holúbě n (diminutive holúbátko)
Declension
Declension of holúbě (t-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | holúbě | holúbětě | holúbata |
| genitive | holúběte | holúbatú | holúbat |
| dative | holúběti | holúbatma | holúbatóm |
| accusative | holúbě | holúbětě | holúbata |
| vocative | holúbě | holúbětě | holúbata |
| locative | holúběti | holúbatú | holúbětech |
| instrumental | holúbětem | holúbatma | holúbaty |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Related terms
- holúbek
- holúbenec
Descendants
- Czech: holoubě
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “holúbě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění