hovado
See also: hovädo
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech hovado, from Proto-Slavic *govędo, from Proto-Indo-European *gʷew-n̥d- < *gʷṓws. Compare говядо.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦovado]
- Hyphenation: ho‧va‧do
Noun
hovado n (diminutive hovádko)
- (dated) cattle
- Synonym: dobytče
- (informal) stupid person
- (informal) horsefly, for example, of species Tabanus autumnalis, syn. Tabanus bovinus
- Synonym: ovád
Declension
Declension of hovado (hard neuter)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hovado | hovada |
| genitive | hovada | hovad |
| dative | hovadu | hovadům |
| accusative | hovado | hovada |
| vocative | hovado | hovada |
| locative | hovadu, hovadě | hovadech |
| instrumental | hovadem | hovady |
Related terms
adjectives
- hovadí
- hovadný
- hovadský
verbs
- zhovadět
- zhovadit
See also
Further reading
- “hovado”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hovado”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hovado”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *govędo.
Pronunciation
Noun
hovado n
Declension
Declension of hovado (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | hovado | hovědě | hovada |
| genitive | hovada | hovadú | hovad |
| dative | hovadu | hovadoma | hovadóm |
| accusative | hovado | hovědě | hovada |
| vocative | hovado | hovědě | hovada |
| locative | hovědě, hovadu | hovadú | hovědiech |
| instrumental | hovadem | hovadoma | hovady |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
Descendants
- Czech: hovado
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “hovado”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění