zhovadit

From z- +‎ hovado +‎ -it.

• IPA^(key): [ˈzɦovaɟɪt]

zhovadit pf

1. (rare, derogatory) to imbrute, to brutalise
   • 1863, Václav Zelený, tr. TB Macaulay Dějiny anglické, Díl čtvrtý, I.L. Kober, page 444:

     Anglická politika, pravil, prý je tak úplně zhovadila, že prý se mohou sotva nazývati tvory lidskými.

     The English policy, he said, had so completely brutalised them, that they could hardly be called human beings. (Chapter XV, III.522–523)

• “zhovaditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zhovaditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989