jazykovědný
See also: jazykovedný
Czech
Etymology
From jazyk + -o- + věda + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjazɪkovjɛdniː]
Adjective
jazykovědný (adverb jazykovědně)
- linguistic
- Synonyms: lingvistický, jazykozpytný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jazykovědný | jazykovědná | jazykovědné | |
| genitive | jazykovědného | jazykovědné | jazykovědného | |
| dative | jazykovědnému | jazykovědné | jazykovědnému | |
| accusative | jazykovědného | jazykovědný | jazykovědnou | jazykovědné |
| locative | jazykovědném | jazykovědné | jazykovědném | |
| instrumental | jazykovědným | jazykovědnou | jazykovědným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | jazykovědní | jazykovědné | jazykovědná | |
| genitive | jazykovědných | |||
| dative | jazykovědným | |||
| accusative | jazykovědné | jazykovědná | ||
| locative | jazykovědných | |||
| instrumental | jazykovědnými | |||
Related terms
Further reading
- “jazykovědný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jazykovědný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989