ječmen
See also: jěčmen
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jěčmen, from Proto-Slavic *ęčьmy.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjɛt͡ʃmɛn]
- Hyphenation: ječ‧men
Noun
ječmen m inan (relational adjective ječmenný, diminutive ječmínek)
Declension
Declension of ječmen (mixed masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ječmen | ječmeny |
| genitive | ječmena, ječmene | ječmenů |
| dative | ječmenu, ječmeni | ječmenům |
| accusative | ječmen | ječmeny |
| vocative | ječmene | ječmeny |
| locative | ječmeně, ječmeni, ječmenu | ječmenech |
| instrumental | ječmenem | ječmeny |
Derived terms
- ječmenář
- ječniště
- ječný
Further reading
- “ječmen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ječmen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ječmen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Slovene
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *ęčьmy.
Pronunciation
- IPA(key): /jɛ̀ːt͡ʃmɛn/
Noun
jéčmen m inan
Declension
| Masculine inan., hard o-stem | ||
|---|---|---|
| nominative | jêčmen | |
| genitive | ječména | |
| singular | ||
| nominative (imenovȃlnik) |
jêčmen | |
| genitive (rodȋlnik) |
ječména | |
| dative (dajȃlnik) |
ječménu | |
| accusative (tožȋlnik) |
jêčmen | |
| locative (mẹ̑stnik) |
ječménu | |
| instrumental (orọ̑dnik) |
ječménom | |
Further reading
- “ječmen”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU (in Slovene), 2014–2025