Czech
Etymology
Inherited from Old Czech kázati, from Proto-Slavic *kazati.
Pronunciation
- Hyphenation: ká‧zat
- Rhymes: -aːzat
Verb
kázat impf (perfective nakázat)
- to preach
- to moralize, to lecture
Conjugation
Conjugation of kázat
| infinitive
|
kázat, kázati
|
active adjective
|
kázající
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
kážu |
kážeme |
— |
kažme
|
| 2nd person
|
kážeš |
kážete |
kaž |
kažte
|
| 3rd person
|
káže |
kážou |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kázat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
kázal |
kázali |
kázán |
kázáni
|
| masculine inanimate
|
kázaly |
kázány
|
| feminine
|
kázala |
kázána
|
| neuter
|
kázalo |
kázala |
kázáno |
kázána
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
kázaje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
kázajíc |
—
|
| plural
|
kázajíce |
—
|
|
Further reading
- “kázati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kázati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kázat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “kázat”, in Seznam Slovník, Prague, Czechia: Seznam.cz, 2025