křemenáč
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɛmɛnaːt͡ʃ]
Noun
křemenáč m inan or (colloquial, expressive) m anim (diminutive křemenáček)
Declension
Declension of křemenáč (soft masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | křemenáč | křemenáče |
| genitive | křemenáče | křemenáčů |
| dative | křemenáči | křemenáčům |
| accusative | křemenáč | křemenáče |
| vocative | křemenáči | křemenáče |
| locative | křemenáči | křemenáčích |
| instrumental | křemenáčem | křemenáči |
when animate:
Declension of křemenáč (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | křemenáč | křemenáči |
| genitive | křemenáče | křemenáčů |
| dative | křemenáčovi, křemenáči | křemenáčům |
| accusative | křemenáče | křemenáče |
| vocative | křemenáči | křemenáči |
| locative | křemenáčovi, křemenáči | křemenáčích |
| instrumental | křemenáčem | křemenáči |
Related terms
nouns
- křemen
- křemeňák
Further reading
- “křemenáč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “křemenáč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “křemenáč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025