křičící

Czech

Etymology

From křičet +‎ -cí.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkr̝̊ɪt͡ʃiːt͡siː]

Adjective

křičící

  1. screaming
    křičící dítě ― screaming child

Declension

Declension of křičící (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative křičící křičící křičící
genitive křičícího křičící křičícího
dative křičícímu křičící křičícímu
accusative křičícího křičící křičící křičící
locative křičícím křičící křičícím
instrumental křičícím křičící křičícím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative křičící křičící křičící
genitive křičících
dative křičícím
accusative křičící křičící
locative křičících
instrumental křičícími

Further reading

  • “křičící”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.