kronikář
Czech
Etymology
From kronika (“chronicle”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkronɪkaːr̝̊]
- Rhymes: -ɪkaːr̝̊
- Hyphenation: kro‧ni‧kář
Noun
kronikář m anim (female equivalent kronikářka)
Declension
Declension of kronikář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kronikář | kronikáři |
| genitive | kronikáře | kronikářů |
| dative | kronikářovi, kronikáři | kronikářům |
| accusative | kronikáře | kronikáře |
| vocative | kronikáři | kronikáři |
| locative | kronikářovi, kronikáři | kronikářích |
| instrumental | kronikářem | kronikáři |
Derived terms
- kronikářský
Further reading
- “kronikář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kronikář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kronikář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025