kropit
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech kropiti, from Proto-Slavic *kropiti. Cognate with Polish kropić, Russian кропи́ть (kropítʹ), Serbo-Croatian kròpiti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkropɪt]
Verb
kropit impf (perfective pokropit)
- to sprinkle
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kropit. | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Derived terms
adjective
- kropicí
verbs
- skropit
- vykropit
- zkropit
Further reading
- “kropiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kropiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kropit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025