květinář
Czech
Etymology
From květina (“flowering plant”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkvjɛcɪnaːr̝̊]
- Rhymes: -ɪnaːr̝̊
- Hyphenation: kvě‧ti‧nář
Noun
květinář m anim (female equivalent květinářka, relational adjective květinářský)
Declension
Declension of květinář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | květinář | květináři |
| genitive | květináře | květinářů |
| dative | květinářovi, květináři | květinářům |
| accusative | květináře | květináře |
| vocative | květináři | květináři |
| locative | květinářovi, květináři | květinářích |
| instrumental | květinářem | květináři |
Derived terms
- květinářský
- květinářství
Related terms
Further reading
- “květinář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “květinář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “květinář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025