květen
Czech
Etymology
Short form of květný, from Old Czech květný, from Proto-Slavic *květьnь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkvjɛtɛn]
Noun
květen m inan (relational adjective květnový)
Declension
Declension of květen (hard masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | květen | květny |
| genitive | května | květnů |
| dative | květnu | květnům |
| accusative | květen | květny |
| vocative | květne | květny |
| locative | květnu | květnech |
| instrumental | květnem | květny |
See also
Gregorian calendar months: měsíce gregoriánského kalendářeedit
Further reading
- “květen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “květen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “květen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025