lišta
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech lišta, from Middle High German līste.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈlɪʃta]
- Hyphenation: li‧š‧ta
Noun
lišta f (relational adjective lištový, diminutive lištka or lištička)
Declension
Further reading
- “lišta”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “lišta”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “lišta”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Borrowed from Middle High German līste.
Pronunciation
Noun
lišta f
Declension
Declension of lišta (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | lišta | liště | lišty |
| genitive | lišty | lištú | lišt |
| dative | liště | lištama | lištám |
| accusative | lištu | liště | lišty |
| vocative | lišto | liště | lišty |
| locative | liště | lištú | lištách |
| instrumental | lištú | lištama | lištami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: lišta
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “lišta”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění