loajální
Czech
Etymology
From French loyal + -ní. First attested in the 19th century.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈloajaːlɲiː]
- Hyphenation: loa‧jál‧ní
Adjective
loajální (comparative loajálnější, superlative nejloajálnější, adverb loajálně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | loajální | loajální | loajální | |
| genitive | loajálního | loajální | loajálního | |
| dative | loajálnímu | loajální | loajálnímu | |
| accusative | loajálního | loajální | loajální | loajální |
| locative | loajálním | loajální | loajálním | |
| instrumental | loajálním | loajální | loajálním | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | loajální | loajální | loajální | |
| genitive | loajálních | |||
| dative | loajálním | |||
| accusative | loajální | loajální | ||
| locative | loajálních | |||
| instrumental | loajálními | |||
Derived terms
References
- ^ Rejzek, Jiří (2015) “loajální”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 383
Further reading
- “loajální”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “loajální”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “loajální”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025