věrný
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech věrný, from Proto-Slavic *věrьnъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛrniː]
- Hyphenation: věr‧ný
Adjective
věrný (comparative věrnější, superlative nejvěrnější, adverb věrně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | věrný | věrná | věrné | |
| genitive | věrného | věrné | věrného | |
| dative | věrnému | věrné | věrnému | |
| accusative | věrného | věrný | věrnou | věrné |
| locative | věrném | věrné | věrném | |
| instrumental | věrným | věrnou | věrným | |
| short | věren | věrna | věrno | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | věrní | věrné | věrná | |
| genitive | věrných | |||
| dative | věrným | |||
| accusative | věrné | věrná | ||
| locative | věrných | |||
| instrumental | věrnými | |||
| short | věrni | věrny | věrna | |
Derived terms
Related terms
Further reading
- “věrný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “věrný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “věrný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025