locika
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *loťika.
Pronunciation
Noun
locika f
Declension
Declension of locika (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | locika | locicě | lociky |
| genitive | lociky | locikú | locik |
| dative | locicě | locikama | locikám |
| accusative | lociku | locicě | lociky |
| vocative | lociko | locicě | lociky |
| locative | locicě | locikú | locikách |
| instrumental | locikú | locikama | locikami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: locika
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “locika”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění