mýtina
Czech
Etymology
From mýtit + -ina.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmiːcɪna]
Noun
mýtina f
Declension
Declension of mýtina (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | mýtina | mýtiny |
| genitive | mýtiny | mýtin |
| dative | mýtině | mýtinám |
| accusative | mýtinu | mýtiny |
| vocative | mýtino | mýtiny |
| locative | mýtině | mýtinách |
| instrumental | mýtinou | mýtinami |
Further reading
- “mýtina”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “mýtina”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “mýtina”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025