mocichtivý

Czech

Etymology

From moci (powers) +‎ -chtivý.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈmot͡sɪxcɪviː]
  • Rhymes: -ɪviː
  • Hyphenation: mo‧ci‧chti‧vý

Adjective

mocichtivý (comparative mocichtivější, superlative nejmocichtivější, adverb mocichtivě)

  1. power-hungry (having a strong desire for power)

Declension

Declension of mocichtivý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative mocichtivý mocichtivá mocichtivé
genitive mocichtivého mocichtivé mocichtivého
dative mocichtivému mocichtivé mocichtivému
accusative mocichtivého mocichtivý mocichtivou mocichtivé
locative mocichtivém mocichtivé mocichtivém
instrumental mocichtivým mocichtivou mocichtivým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative mocichtiví mocichtivé mocichtivá
genitive mocichtivých
dative mocichtivým
accusative mocichtivé mocichtivá
locative mocichtivých
instrumental mocichtivými

Further reading