mocichtivý
Czech
Etymology
From moci (“powers”) + -chtivý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmot͡sɪxcɪviː]
- Rhymes: -ɪviː
- Hyphenation: mo‧ci‧chti‧vý
Adjective
mocichtivý (comparative mocichtivější, superlative nejmocichtivější, adverb mocichtivě)
- power-hungry (having a strong desire for power)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | mocichtivý | mocichtivá | mocichtivé | |
| genitive | mocichtivého | mocichtivé | mocichtivého | |
| dative | mocichtivému | mocichtivé | mocichtivému | |
| accusative | mocichtivého | mocichtivý | mocichtivou | mocichtivé |
| locative | mocichtivém | mocichtivé | mocichtivém | |
| instrumental | mocichtivým | mocichtivou | mocichtivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | mocichtiví | mocichtivé | mocichtivá | |
| genitive | mocichtivých | |||
| dative | mocichtivým | |||
| accusative | mocichtivé | mocichtivá | ||
| locative | mocichtivých | |||
| instrumental | mocichtivými | |||
Related terms
Further reading
- “mocichtivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “mocichtivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025