nádenník
Old Czech
Etymology
From nádenní + -ík.
Pronunciation
Noun
nádenník m pers
Declension
Declension of nádenník (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | nádenník | nádenníky | nádenníci, nádenníkové |
| genitive | nádenníka | nádenníkú | nádenníkóv |
| dative | nádenníku, nádenníkovi | nádenníkoma | nádenníkóm |
| accusative | nádenníka | nádenníky | nádenníky |
| vocative | nádenníče | nádenníky | nádenníci, nádenníkové |
| locative | nádenníku, nádenníkovi | nádenníkú | nádenníciech |
| instrumental | nádenníkem | nádenníkoma | nádenníky |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: nádeník
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “nádenník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění