náznak
Czech
Etymology
Deverbal from naznačit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːznak]
Noun
náznak m inan
Declension
Declension of náznak (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | náznak | náznaky |
| genitive | náznaku | náznaků |
| dative | náznaku | náznakům |
| accusative | náznak | náznaky |
| vocative | náznaku | náznaky |
| locative | náznaku | náznacích |
| instrumental | náznakem | náznaky |
Further reading
- “náznak”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “náznak”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “náznak”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025