obnos
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈobnos]
Etymology 1
Noun
obnos m inan (diminutive obnůsek)
Declension
Declension of obnos (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obnos | obnosy |
| genitive | obnosu | obnosů |
| dative | obnosu | obnosům |
| accusative | obnos | obnosy |
| vocative | obnose | obnosy |
| locative | obnose, obnosu | obnosech |
| instrumental | obnosem | obnosy |
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
obnos
- second-person singular imperative of obnosit
Further reading
- “obnos”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “obnos”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “obnos”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025