přítelův

Czech

Etymology

From přítel +‎ -ův.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːtɛluːf]

Adjective

přítelův

  1. possessive of přítel: friend's

Declension

Declension of přítelův (possessive)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative přítelův přítelova přítelovo
genitive přítelova přítelovy přítelova
dative přítelovu přítelově přítelovu
accusative přítelova přítelův přítelovu přítelovo
locative přítelově, přítelovu přítelově přítelově, přítelovu
instrumental přítelovým přítelovou přítelovým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative přítelovi přítelovy přítelova
genitive přítelových
dative přítelovým
accusative přítelovy přítelova
locative přítelových
instrumental přítelovými

Further reading

  • “přítelův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.