Czech
Etymology
From pře- + cenit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛt͡sɛɲɪt]
Verb
přecenit pf (imperfective přeceňovat)
- to overestimate
- Antonym: podcenit
Conjugation
Conjugation of přecenit
| infinitive
|
přecenit, přeceniti
|
active adjective
|
přecenivší
|
| verbal noun
|
přecenění
|
passive adjective
|
přeceněný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
přecením |
přeceníme |
— |
přeceňme
|
| 2nd person
|
přeceníš |
přeceníte |
přeceň |
přeceňte
|
| 3rd person
|
přecení |
přecení |
— |
—
|
The verb přecenit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
přecenil |
přecenili |
přeceněn |
přeceněni
|
| masculine inanimate
|
přecenily |
přeceněny
|
| feminine
|
přecenila |
přeceněna
|
| neuter
|
přecenilo |
přecenila |
přeceněno |
přeceněna
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
přeceniv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
přecenivši
|
| plural
|
— |
přecenivše
|
|
Further reading