předurčení
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛdurt͡ʃɛɲiː]
Noun
předurčení n
- verbal noun of předurčit
- predestination
Declension
Declension of předurčení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | předurčení | předurčení |
| genitive | předurčení | předurčení |
| dative | předurčení | předurčením |
| accusative | předurčení | předurčení |
| vocative | předurčení | předurčení |
| locative | předurčení | předurčeních |
| instrumental | předurčením | předurčeními |
Further reading
- “předurčení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “předurčení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “předurčení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025