překážet

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *per- + Proto-Slavic *kažati, imperfective of Proto-Slavic *kaziti. Cognate with Old Polish przekażać.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpr̝̊ɛkaːʒɛt]

Verb

překážet impf

  1. to hinder, to impede (to keep back)

Conjugation

Conjugation of překážet
infinitive překážet, překážeti active adjective překážející


verbal noun překážení passive adjective překážený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person překážím překážíme — překážejme
2nd person překážíš překážíte překážej překážejte
3rd person překáží překážejí, překáží — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive překážet.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate překážel překáželi překážen překáženi
masculine inanimate překážely překáženy
feminine překážela překážena
neuter překáželo překážela překáženo překážena
transgressives present past
masculine singular překážeje —
feminine + neuter singular překážejíc —
plural překážejíce —

See also

  • zavazet
  • stát v cestě
  • vadit

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.