Czech
Etymology
From pře- + skočit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛskot͡ʃɪt]
Verb
přeskočit pf (imperfective přeskakovat)
- to skip (to omit or disregard intermediate items or stages)
- to jump over something, to vault
Conjugation
Conjugation of přeskočit
| infinitive
|
přeskočit, přeskočiti
|
active adjective
|
přeskočivší
|
| verbal noun
|
přeskočení
|
passive adjective
|
přeskočený
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
přeskočím |
přeskočíme |
— |
přeskočme
|
| 2nd person
|
přeskočíš |
přeskočíte |
přeskoč |
přeskočte
|
| 3rd person
|
přeskočí |
přeskočí |
— |
—
|
The verb přeskočit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
přeskočil |
přeskočili |
přeskočen |
přeskočeni
|
| masculine inanimate
|
přeskočily |
přeskočeny
|
| feminine
|
přeskočila |
přeskočena
|
| neuter
|
přeskočilo |
přeskočila |
přeskočeno |
přeskočena
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
přeskočiv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
přeskočivši
|
| plural
|
— |
přeskočivše
|
|
Derived terms
Further reading